PROTIPRÁVNOST ZÁKONA č. 544/2005 Sb., o vzletové a přistávací dráze v na letišti Praha - Ruzyně !!!
Problematika změny územního plánu hl. m.Prahy (dále jen "UP"), která má umožnit realizaci nové vzletové dráhy (dále jen "RWY").
V UP Prahy, který byl schválen 9.9.1999 s účinností od 1.1.2000, byla RWY uvažována ve výhledu po návrhovém období, byla tedy zařazena pouze do směrné části UP a tudíž nemohlo být ve věci její realizace vedeno územní řízení resp. vydáno územní ani stavební rozhodnutí. Dne 29.4.2004 zastupitelstvo hl.m.Prahy (dále jen "zastupitelstvo") schválilo návrh zadání změn územního plánu, mj. návrh změny Z 939/05 (dále jen "změna"), kterou měla být přesunuta RWY ze směrné části UP do závazné, což by umožnilo její realizaci před rokem 2010. K návrhu změny podalo v únoru 2005 své negativní připomínky nebo námitky cca. 150 obyvatel Nebušic a okolí. (Zásadně nesouhlasily městské části Nebušice, Suchdol a Lysolaje).
Zastupitelstvo se námitkami v rozporu s platným stavebním zákonem vůbec nezabývalo a dne 20.10.2005 změnu přijalo.
Protože bylo zřejmé, že změna byla přijata v rozporu se zákonem a se zásadními vadami, připravilo sdružení spolu s Ekologickým právním servisem Brno a dvěma místními občany žalobu proti zastupitelstvu hl.m.Prahy na zrušení předmětné změny územního plánu.
Žalobci ve své žalobě změně UP a procesu jejího přijetí vytkli mj., že:
1) zastupitelstvo nerozhodlo o námitkách;
2) v rozporu se statutem hl.m.Prahy nebylo rozhodnuto ani o zásadní námitce, kterou podala městská část Praha Nebušice a další městské části;
3) nebylo vypořádáno zamítavé stanovisko Ministerstva životního prostředí;
4) v rozporu se zákonem nebyly posouzeny vlivy změny územního plánu na životní prostředí (SEA) (ani nebylo provedeno posouzení vlivu stavby na ž.p. (EIA);
5) v rozporu se stavebním zákonem nebyla v územním plánu vymezena hluková pásma jako limit využití území;
Žaloby obou občanů Nebušic byly podány dne 14.6.2006 u Nejvyššího správního soudu ČR (dále jen "NSS"), který jim dne 18.7.2006 vyhověl tím, že všechny výše uvedené argumenty uznal za důvodné a změnu UP zrušil.
Zastupitelstvo ovšem, aniž by jakkoliv napravilo nezákonnosti procesu přijetí změny, které konstatoval NSS, změnu dne 14.9.2006 znovu přijalo v tomtéž původním znění. Nejen že tímto postupem byl naprosto ignorován rozsudek NSS, když nebyly napraveny vady, které byly změně a procesu jejího přijetí vytknuty, ale rovněž byl opět naprosto ignorován stavební zákon v té části, která stanoví proces přijetí změny územního plánu.
Pokud měla být změna znovu přijata, musel by proběhnout celý proces změny územního plánu (a ve všech náležitostech řádně), a nikoliv pouze její přijetí zastupitelstvem.
Obyvatelé Nebušic a okolí (např. Dejvic) se s tímto protizákonným postupem zastupitelstva nechtěli smířit a v lednu 2007 se shromáždilo 115 žalobců, kteří byli odhodláni žalovat u NSS na zrušení znovu přijaté změny UP.
Do realizace tohoto záměru ovšem nepříznivě zasáhlo rozhodnutí rozšířeného senátu NSS, který v jiné věci v březnu t.r. rozhodl, že územní plány přijaté podle stavebního zákona platného do 31.12.2006 nejsou opatřením veřejné povahy a NSS je tedy nemůže rušit.
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
NOVÁ HLUKOVÁ VYHLÁŠKA A MĚŘENÍ HLUKU
Dosavadní rozvoj letiště byl umožněn nařízením vlády ČR č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, který umožňoval ekvivalentní hladinu akustického tlaku z leteckého provozu až do hodnot LAeq 65 dB ve dne a 55 dB v noci.
Od 1.června 2006 vstoupilo v platnost nové nařízení vlády ČR č. 148/2006 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve kterém je podle harmonizačních nařízení EÚ ekvivalentní hladina akustického tlaku snížena o 5 dB na hodnoty LAeq 60 dB ve dne a 50 db v noci.
Nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví bude umožňovat překračování nových hlukových limitů!
Ministerstvo zdravotnictví vytvořilo pro měření a hodnocení hluku z leteckého provozu Metodický návod čj. OVZ-32.0-19.02/2007/6306 (ze dne 19.2.2007), který bude umožňovat překračování nových hlukových limitů stanovených Nařízením vlády č. 148/2006 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
- Protože do výsledku měření nebude zahrnovat komplexní hluk, který obyvatelstvo zatěžuje, ale vybírat si bude jen hluk přeletu letadla po dobu 20 až 60 sekund , to je po dobu, kdy hluk přesahuje hluk okolí. Hluk mimo tento časový úsek bude z hodnocení zcela vypuštěn, jako by žádný neexistoval
- Protože namísto stanoveného hlukového limitu LA eq = 60dB za 16 hodin dne a 50 db za 8 hodin noci má být průměrná ekvivalentní hladina akustického tlaku vypočítána jako průměrná ekvivalentní hladina akustického tlaku za 6 měsíců (květen až září), čímž je zvýhodňováno letiště a letečtí dopravci na úkor občanů, kteří se kvůli hluku nikam odstěhovat nemohou.
- Namísto svěření měření hluku firmě, která bude na letišti finančně i jinak nezávislá, má být vyhodnocování hluku svěřeno samotnému letišti, což lze označit jako střet zájmů.
ZDRAVOTNÍ RIZIKA ROZŠIŘOVÁNÍ LETIŠTĚ aneb co zaznělo 16.01.2007 v pořadu ČT2 „NEDEJ SE“
Podmínkou výstavby nové dráhy byla změna územního plánu. Magistrát, přestože neměl k dispozici posudek o vlivu na životní prostředí, i navzdory odporu některých obcí změnu územního plánu schválil.
V rozsudku předseda Nejvyššího správního soudu kritizoval magistrát slovy, schválit změnu územního plánu a nestanovit limit zatížení hlukem v daném území je postupem stěží pochopitelným, v každém případě však nezákonným. (čtený komentář)
MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant STUŽ pro ekologická a zdravotní rizika:
Evropská unie považuje hluk z letišť za velice závažný problém, proto nechala zpracovat velikou studii, která hodnotila šest významných evropských letišť. Výzkumníci se zaměřili na zdravotní dopady toho hluku na lidi žijící v okolí. Bylo zjištěno, že dochází k narušování spánku. A tím, že jsou lidé dlouhodobě vystaveni zvýšeným hladinám hluku, dochází ke zvyšování krevního tlaku a k odstartování procesu, který vede k řadě civilizačních chorob, jako je infarkt myokardu nebo mozková mrtvice, ale kromě hluku je významné také znečištění ovzduší, a to zejména jemnými prachovými částicemi, které pronikají do plic a vedou k tomu, že se odstartuje proces aterosklerózy v cévách. Dochází k ukládání cholesterolu, zužování cév a k podobným účinkům jako o toho hluku, to znamená k infarktu myokardu, ke zvýšenému krevnímu tlaku, k mozkovým mrtvicím.
Mgr. Aleš Kuták, poradce ministra pro dopravu, MŽP:
Já bych velmi uvítal, kdyby Česká republika začala přemýšlet o tom, kolik chce mít letecké dopravy, jestli opravdu chce fungovat jako kontinentální letecká křižovatka, jestli tady pro to máme dobré podmínky v takto zalidněné zemi, kde je těžké najít přistávací koridor tak, aby se nelítalo někomu velmi nízko nad ložnicí. Jestli si neříct, že cílový stav je takový a takový, pro další růst už nebudeme vytvářet podmínky, nebudeme stavět další terminály a přistávací dráhy a nebudeme posilovat regionální letiště nad určitou úroveň.
Vojtěch Kotecký, Hnutí Duha:
Ekologické problémy letecké dopravy jsou dvojího typu. Jedním je to místní znečištění. Letiště vytvářejí jakési ostrovy ekologické zátěže, kde je velmi silný hluk, silné znečištění, intenzivní automobilová doprava, zábor obrovského území. Ovlivňují tak obce a městské čtvrti v okruhu řádově desítek čtverečních kilometrů v okolí toho letiště. Druhý problém jsou rostoucí emise oxidu uhličitého z letecké dopravy, tedy hlavního produkovaného skleníkového plynu. Letecká doprava se postupně stává jedním z důležitých faktorů znečišťování oxidem uhličitým. Počítá se, že někdy kolem poloviny století už bude patřit mezi nejdůležitější zdroje v moderní ekonomice vůbec.
RNDr. Jitka Seitlová, senátorka:
Více než polovina obyvatel Evropské unie je dnes zatížena enormními dopady hluku a s velkými náklady, které čekají celou Evropskou unii, bude muset být v následujících letech postupně přijata řada opatření, která situaci napraví. Já se domnívám, že ta situace, která dnes nastala, není dostatečně zvážena. Zda je opravdu nutné, aby opět betonářská lobby budovala další dráhy za obrovské peníze. Je otázkou, zda by ten provoz, který je tam realizován menšími letadly, nemohl být směřován na jiná letiště, protože právě tím bychom ušetřili velké množství času, který lze využít pro velká letadla. Domnívám se, že ta situace nebyla řádně prověřena po všech stránkách, že to rozhodnutí by mělo vycházet z jednoznačnějších informací dopadu toho letiště na okolí.
………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Výhledová studie Letiště Praha Ruzyně z r. 2003 je k dispozici k nahlédnutí na Městském úřadu Prahy 6. Jasně z ní vyplývá, že smyslem celého projektu je enormní nárůst objemu letecké dopravy, a to až na dvojnásobek současného stavu - viz. tabulka dole. Za pozornost stojí i fakt, že odhadovaný stav pro rok 2006 počítá dokonce i v optimistické variantě pouze s 9,7 mil. cestujícími za rok, přičemž Ruzyně jich letos přepraví více než 11. mil. S tímto stavem počítá studie až mezi roky 2008 - 2010!
………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
MF Dnes 25.10.2006
Na Ruzyni roste nákladní doprava
Praha - Na českém nebi každým rokem přibývá letadel, která místo pasažérů vozí náklad. A stále častěji je jejich cílem Praha.
Odbaveného zboží na ruzyňském letišti tak přibývá. „Za letošní rok je nárůst o devět procent,“ upřesňuje mluvčí Letiště Praha Veronika Sedláčková. Například dvakrát týdně létá do Prahy obří jumbo jet z čínské Tchaj-peje. Zboží z Asie dnes tvoří již většinu obratu terminálu. „Vozí se sem hodně špičková elektronika, ale také exotické ovoce a zelenina nebo textil,“ vyjmenoval nejčastější zásilky ředitel ČSA Cargo Vladimír Perný.
Význam Prahy jako důležitého centra pro dálkovou nákladní dopravu přitom podle něho ještě poroste. „Je potřeba přesvědčit velké nákladní dopravce, aby odklonili své lety třeba z Frankfurtu do Prahy,“ dodal.
Přestože nákladní doprava na Ruzyni roste, hodlají se České aerolinie zbavit svého nákladního terminálu. Plně jej nevyužívají a jeho provoz se prodražuje.
Prodej nákladního terminálu za více než tři čtvrtě miliardy korun má být pro ztrátové ČSA jedním ze způsobů, jak zalepit stamilionové ztráty a získat potřebný kapitál.
Aerolinie již oslovily zhruba čtyřicet firem, které by mohly před necelými třemi lety dokončený areál na pražském letišti koupit. Jsou mezi nimi jak firmy z oboru, tak finanční investoři. Vítěz má být znám do února příštího roku.
České aerolinie se rozhodly prodat některé aktivity, které přímo nesouvisejí s jejich hlavním podnikáním, tedy s přepravou osob. „Neprodáváme však svoji nákladní dopravu, pouze terminál a manipulaci se zbožím,“ uvedl Perný.
ČSA se zbaví i svého cateringu, naopak si ponechají například duty-free obchody.
Podle ředitelky pro strategický rozvoj a projekty Moniky Kristkové dojde k založení společnosti, jejímž majetkem terminál bude. Tu pak prodají i se zhruba stovkou zaměstnanců novému majiteli. Kolik z prodeje očekávají, nechtěli včera zástupci firmy sdělit. Půjde však jistě o sumu větší než 750 milionů korun. Tolik vybudování terminálu ČSA stálo.
Terminál patří sice k nejmodernějším v Evropě, ale je využit zhruba jen z poloviny. I proto ho aerolinky prodávají. „ČSA samy o sobě tak velký areál plně nevyužijí. Mnohé aerolinky náš terminál nevyužijí, protože jsme pro ně konkurence a zákazníci chtějí neutrálního provozovatele,“ vysvětlil Perný. Části terminálu využívá také zhruba dalších dvacet firem. Terminál proto podle něho může provozovat někdo jiný.
Prezident ČSA Radomír Lašák již dříve uvedl, že zásadním kritériem pro rozhodnutí o prodeji bude kromě ceny i optimální dohoda o zajištění spolupráce a služeb pro České aerolinie.
Prosíme občanská sdružení aktivní v těchto oblastech o podporu a zveřejnění této petice
